Člověčí nesmysly

Co má společného Grónsko, letopočet gregoriánského kalendáře, Indiáni, teplota barev, semestry na VŠ, Velký vůz a letní čas?

Jsou to zkrátka člověkem vytvořené nesmysly. Všechno je to špatně – nastaveno, pojmenováno nebo zařazeno. Buď proto, že to mají na svědomí hlupáci, nebo je to zlomyslnost či důsledek nedostatku informací.

Greenland – zelená země

Grónsku se tak říká podle dánského Grønland, což znamená, podobně jako anglické Greenland, „zelená země“. Přitom podle poměru zeleně je Grónsko snad tou poslední zemí, která by si toto označení mela zasloužit. Pojmenování přitom byla habaďůra Erika Rudého na osadníky, které sem pod názvem „Zelená země“ lákal. Nejspíš mu to sežrali, jinak by se ten název neujal. Takhle ale ostrovu už zůstal. S tímto nesmyslem se proto musejí vypořádávat všichni, kdo mají s tímto ostrovem co do činění v angličtině nebo některých dalších germánských jazycích.

Chybějící nula gregoriánského kalendáře

Problém gregoriánského kalendáře jsme většinou uvědomovali před 20 lety, kdy jsme nadvakrát slavili přelom tisíciletí. Jednou jako ten viditelnější přechod data z roku 1999 na 2000, navíc zvýrazněný postrachem „ýdvěká“ (problémem Y2K), který se naštěstí příliš nekonal. Podruhé o rok později, kdy bylo skutečně dovršeno druhé tisíciletí dle gregoriánského kalendáře. Nesoulad byl dán neexistencí roku nula našeho letopočtu. To se dá omluvit tím, že Římani, kteří tehdy vládli víceméně celé Evropě, nulu neznali (to se dá sice těžko představit, ale dokonce ji neznal ani ten, co čísloval patra na FSI VUT v Brně, a to bylo už nějakej ten pátek po pádu Říma). Pak ale měli lidi dva tisíce let se s tímto problémem vypořádat a zatím se jim to moc nepovedlo. Sice se zavedl vědecký standard ISO 8601, do běžného kalendáře se to však nepromítlo.

Indové a Indiáni

Indiáni jsou původní obyvatelé Ameriky. Čeština se s tímto protimluvem vypořádala ještě docela dobře, ovšem v angličtině se Indián a Ind řekne úplně stejně – Indian. Z tohoto důvodu se používá „politicky korektnější“ native American, případně jiná nepraktická označní. Ovšem díky Kolumbově mylné doměnce, že objevil cestu do Indie, má slovo „Indian“ nesmyslně dvojí význam. A proto se musí vysvětlovat dětem, že Vinnetou a Sandokan se nemohli potkat, protože Indián není totéž co Ind.

Teplota barev a barevná teplota

Možná jste o tom doteď nevěděli nebo možná jste věděli jen o jednom z těchto pojmů a pravděpodobně jste mysleli, že je to jedno a totéž. Omyl. Ne že bych se chtěl vracet do doby žárovkové, ale život byl jednodušší, když člověk nepotřeboval řešit takovou zbytečnost, jako je teplota barvy světla. Což o to, barevná teplota, tedy fyzikální veličina měřící teplotu tělesa vyzařujícího světlo vnímané okem jako daná barva by mi jako parametr zářivky nevadil. Ovšem to by bylo příliš jednoduché. Proto někdo přišel s tím, že bude nejlepší vzít i jinou charakteristiku, teplotu barvy. Ta s fyzikou nemá co do činění a jde pouze o přiřazení škály teplot barvám. A co víc, nejlepší je, když se uvede jedna a vyjádří v jednotkách (kelvinech) té druhé – ony jsou totiž uspořádány úplně obráceně. Takže je-li barva studená co do teploty barvy, může jít o například o modrou barvu, která je dle barevné teploty jedna z nejteplejších, zatímco červená barva, uváděna jako teplá má barevnou teplotu ze všech nejnižší. Tady netuším, jestli byla původem blbost, zlomyslnost nebo nevědomost.

Semestry na vysokých školách

Ti, kdo někdy studovali na vysoké škole se s tím potkali. Značení semestrů jako zimní a letní nedává vůbec smysl. Ono nazývat zimním semestrem období výuky začínající v druhé půlce září (většinou ještě v kalendářním létě) do poloviny prosince (tedy končící ještě během podzimu) dává asi tak stejný smysl jako nazývat letním semestrem období výuky začínající v únoru a končící v květnu – tj. žádný. Obhájci tohoto označování sice tvrdí, že se do semestru počítá i zkouškové období, které se v případě zimního semestru skutečně odehrává v zimě, jde však o netypickou a významně kratší část semestru než jeho zbytek; tento argument navíc vůbec neobstojí v případě léta, které často do „letního“ zkouškového období vůbec nezasahuje. Zatím jen některé univerzity jako například ta Masarykova už přišly na to, že se ve skutečnosti jedná o semestry podzimní a jarní a patřičně je přejmenovala.

Velký vůz

Je to to první, co člověka na severní polokouli upoutá, když se podívá na noční oblohu, pokud na ní nezavazí mrak, Měsíc, letadlo nebo nějaký jiný objekt, o kterých teď nemíním psát. Zkrátka, pokud jde o hvězdy, je Velký vůz většinou to první, co na obloze člověk rozpozná, první souhvězdí, které si většina neodborníků představí a taky orientační prvek pro hledání Polárky. To vše by bylo v pohodě, kdyby Velký vůz ve skutečnosti byl souhvězdím. Jde totiž o 7 hvězd v souhvězdí Velké medvědice. Schválně by mě zajímalo, kolik lidí by ji poznalo. Hádám, že tak tak jeden až dva ze sta. Určitě by dávalo to smysl, kdyby nám astronomové vysvětlili, že Velký vůz není souhvězdím, protože to fyzikálně neodpovídá definici souhvězdí. Problém je ale v tom nic jako fyzikální definice souhvězdí neexistuje – jsou to pouze shluky hvězd na obloze, které si člověk zapamatoval pohromadě a dal jim jméno, většinou nejspíš cestou z hospody. Není mi známo, jak k tomu Velký vůz (anglicky jde o velký šufan nebo hrnec či podobná nádoba) přišel, že nad ním Velká medvědice zvítězila, ale za mě je to další příklad lidské neschopnosti.

Letní čas

No a pak tu máme celoroční letní čas. Uvažme 24hodinový systém (rozepisování se o systému 12hodinovém, zvláště tom americkém, by bylo na další příklad nesmyslu). Jedná se tedy o nastavení času, kdy půlnoc je v jednu hodinu v noci a poledne v 13 h (neboli v 1 odpoledne), pokud jsme na vztažném poledníku. To jsme sice málokdy, ale v rámci časového pásma (pokud by bylo správně stanoveno a nelezlo by nám tam třeba Španělsko nebo Francie) by tyto odchylky neměly být podstatné, nejvýše půlhodinové. Na vztažném poledníku by poledne mělo být – už vzhledem k názvu – v půli dne. Ale v tomto případě není. Teda, pokud za poledne považujeme dobu, kdy je Slunce nejvýš na obloze a na jihu (proto se třeba polsky jih řekne „południe“), nikoliv vychýleno kamsi doleva. Leda, že by den začínal v jednu v noci a končil v 25:00. To by ale byl jiný model, přebírající nešvar gregoriánského kalendáře postrádajícího nulu. Ať tak či tak, v režimu letního času je to zkrátka špatně.

Tato poslední položka by na seznamu nemusela být, kdyby to byl pouze přechodný stav pro letní půlrok. Na nesmyslnosti mu to sice moc neubírá, ale pokud se to nebere jako standard, pak se to dá nějak přežít, protože si během zimní půlky (kéž by to ale byla aspoň půlka) roku člověk uvědomí, jak je to správně. V Rusku už to zkoušeli, protože hnutím mysli Medvěděva se v roce 2011 vyhlásil jako jediný čas právě ten letní. Naštěstí ale pak taky přišli na to, že je to blbost a vrátili se k pásmovému času. 

Pokud teda nechceme, aby na nás naši potomci vzpomínaly jako na hlupáky, co jim zprznili čas, tak bych radil od pokusů s nastolením jednotného letního času upustit.

Výčet těchto nesmyslů rozhodně není úplný a můžu jej doplnit. Pokud čtenáře nepadne, co bych do něj měl přidat, nechť mi dá vědět, je určitě spousta věcí, které by si to taky zasloužily. Ono samotná časomíra počítaná v šedesátkové soustavě navzdory zbytku desítkově počítané SI soustavy tam má nakročeno dost významně. Na druhou stranu, třeba se v některém z bodů mýlím a výše uvedený nesmysl má své opodstatnění, rád se o tom nechám přesvědčit.